Jednací řád

pro řízení před rozhodci Rozhodčího soudu ve věcech majetkových

§ 1 - Základní ustanovení

  1. Rozhodčí soud ve věcech majetkových (dále jen „Rozhodčí soud“) působí jako administrátor rozhodcům zapsaných na listině Rozhodčího soudu a poskytuje jim technické, administrativní, organizační a metodické zázemí a to včetně rozesílání a přijímání veškerých zásilek. Jednotlivým rozhodcům je doručováno do sídla Rozhodčího soudu. Rozhodčí soud není stálým rozhodčím soudem podle § 13 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.
  2. Základním účelem řízení před rozhodci Rozhodčího soudu je nestranné, spravedlivé a efektivní vyřešení majetkových sporů mezi účastníky. Všichni rozhodci postupují v řízení bez zbytečných formalit a vždy se musí pokusit oba účastníky rozhodčího řízení dovést ke smírnému vyřešení sporu.
  3. Rozhodci zapsaní na listině rozhodců Rozhodčího soudu rozhodují spory, jestliže jejich pravomoc vyplývá pro daný spor:
    a) z platné rozhodčí smlouvy uzavřené mezi stranami (§§ 2-3 zák. č. 216/1994 Sb.),
    b) z procesních úkonů stran v zahájeném rozhodčím řízení, jestliže z nich vyplývá vůle podřídit se pravomoci rozhodce zapsaného na listině Rozhodčího soudu.
  4. Nedostatek pravomoci (příslušnosti) rozhodce nemůže vytýkat strana, která se pustila do projednání sporu ve věci samé, aniž nedostatek pravomoci (příslušnosti) namítla (§ 15 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb.). K pozdějšímu uplatnění námitky se přihlédne jen tehdy, jde-li o věc, která svou povahou nemůže být projednána v rozhodčím řízení.
  5. Tento jednací řád je podle ustanovení § 19 odst. 1 zák. č. 216/1994 Sb. závazný pro účastníky řízení a rozhodce.
  6. Řízení před Rozhodčím soudem je jednoinstanční.

§ 2 - Předseda

  1. Předseda Rozhodčího soudu je statutárním orgánem Rozhodčího soudu a vykonává činnost uloženou mu tímto Jednacím řádem a stanovami.

§ 3 - Rozhodci

  1. Jednotlivé majetkové spory jsou rozhodovány rozhodci zapsanými na listině rozhodců Rozhodčího soudu. Rozhodci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozví v souvislosti s výkonem své rozhodcovské funkce.
  2. Rozhodci jsou při výkonu své funkce nezávislí a nestranní a nemají povahu zástupce kterékoliv sporné strany. Přijetí funkce rozhodce musí být písemné (§ 5 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb.).

§ 4 - Rozhodčí řízení

  1. Rozhodčí řízení je zahájeno doručením žaloby na adresu Rozhodčího soudu. Řízení se koná a rozhodnutí se vydává v češtině.
  2. Žaloba musí obsahovat:
    a) označení stran, tj. obchodní firmu / jméno a příjmení, IČ / rodné číslo, sídlo/bydliště. V případě, že je strana zastoupena právním zástupcem je nutno připojit plnou moc v originále,
    b) odkaz na založení pravomoci rozhodce k rozhodnutí sporu,
    c) uvedení všech rozhodných okolností a to jak skutkových, tak právních, na kterých žalobce zakládá svůj žalobní nárok(y) a označení důkazů, kterých se dovolává. Dovolává-li se žalobce listinných důkazů, připojí je k žalobě a to v počtu stanoveném v odst. 7,
    d) nárok žalobce,
    e) datum sepsání žaloby,
    f) podpis žalobce, případně jeho právního zástupce.
  3. Neobsahuje-li žaloba náležitost uvedené v předchozím odstavci, vyzve rozhodce žalobce k doplnění žaloby, případně k odstranění vad žaloby a určí lhůtu ne kratší, než pět dnů. Nebude-li ve stanovené lhůtě žaloba doplněna, či odstraněny její vady, rozhodce usnesením řízení zastaví.
  4. V rozhodčím řízení se spory řeší podle příslušných norem českého práva. Rozhodce postupuje v řízení podle tohoto Řádu a přiměřeně dle procesních předpisů právního řádu České republiky, zejména dle zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).
  5. Rozhodce je povinen při rozhodování sporu dbát zásady hospodárnosti a koncentrace řízení, přičemž vždy dbá, aby se oběma stranám dostalo stejné příležitosti pro jejich vyjádření a účasti na řízení.
  6. V rámci přípravy jednání ve věci rozhodce zejména vyzve žalobce k odstranění případných vad podání, vyzve žalovaného k vyjádření se k žalobě, nařídí zajištění důkazů a pokusí se o smírné vyřešení věci.
  7. Veškerá podání stran týkající se zahájení a konání rozhodčího řízení musí být předloženy v takovém počtu vyhotovení, aby každý z účastníků sporu a rozhodce měli po jednom vyhotovení.
  8. Nebylo-li účastníky domluveno, že se bude rozhodčí řízení konat na základě listinných podkladů předložených stranami, vyzve rozhodce žalovaného, aby se do 15 dnů od doručení žaloby ve věci samé písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu rozhodce podle tohoto odstavec včas nevyjádří, nebo nepředloží důkazy k prokázání svých tvrzení, má se za to, že skutečnosti uvedené v žalobě jsou nesporné, a že žalovaný nárok, který je žalobcem uplatňován, uznává. Rozhodce je oprávněn přiměřeně použít ustanovení § 153a o.s.ř., resp. 114b o.s.ř.

§ 5 - Rozhodčí řízení konané na základě listinných podkladů předložených stranami

  1. Pokud strany dohodnou, že jejich spor bude rozhodnut pouze na základě listinných podkladů, které strany předloží, rozhoduje rozhodce pouze na základě listinných podkladů bez ústního jednání.
  2. Rozhodce vyzve žalovanou stranu, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení žaloby písemně k žalobě vyjádřila a ke svému vyjádření předložila listinné podklady, kterých se dovolává.

§ 6 - Expresní řízení

  1. V případě, že tak bylo mezi stranami sjednáno nebo v případě, že o to žalobce požádá, koná se rozhodčí řízení formou expresního řízení (dále jen "expresní řízení"). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se na expresní řízení ustanovení tohoto Řádu.
  2. O konaní rozhodčího řízení formou expresního řízení musí žalobce požádat nejpozději při podání žaloby; žádost o expresní řízení může být obsažena v žalobě. V případě, že konání expresního řízení bylo stranami sjednáno v rozhodčí smlouvě, užije se ustanovení o expresním řízení i bez návrhu.
  3. Expresní řízení se koná bez nařízení jednání na základě listinných důkazů předložených stranami.
  4. Veškeré písemnosti jsou v expresním řízení zasílány doporučeným dopisem s dodejkou s 10-ti denní úložní lhůtou. Rozhodce je rovněž oprávněn písemnosti zasílat prostřednictvím expresní pošty či kurýrní služby. Písemnost se považuje za doručenu i v případě, že si ji adresát nevyzvedl, odmítl převzít o jejím uložení se nedozvěděl nebo se v místě svého bydliště, místě podnikání či rejstříkové adresy nezdržuje; v takovém případě, se zásilka považuje za doručenou desátým dnem jejího uložení na poště, dnem odmítnutí převzetí zásilky či dnem kdy se zásilku nepodařilo doručit expresní poštou či kurýrní službou .
  5. V případě, že se rozhodci nepodaří účastníku řízení doručit písemnost je oprávněn mu ustanovit opatrovníka pro doručování písemností. V případě, že byl účastníku řízení ustanoven opatrovník pro doručování písemností, považuje se zásilka za doručenou dnem jejího doručení opatrovníkovi.
  6. Po podání žaloby rozhodce vyzve žalovaného, aby se do 7 dnů od doručení žaloby ve věci samé písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu rozhodce podle tohoto odstavec včas nevyjádří, nebo nepředloží důkazy k prokázání svých tvrzení, má se za to, že skutečnosti uvedené v žalobě jsou nesporné, a že žalovaný nárok, který je žalobcem uplatňován, uznává. Rozhodce je oprávněn přiměřeně použít ustanovení § 153a o.s.ř., resp. 114b o.s.ř. K důkazům a skutečnostem, které budou žalovaným předloženy po lhůtě stanovené ve větě první nebude přihlíženo, nestanoví-li rozhodce jinak.
  7. Rozhodce vydá a stranám odešle rozhodčí nález nejpozději do 5-ti dnů ode dne, kdy obdržel všechna potřebná vyjádření účastníků a důkazy.

§ 7 - Doručování

  1. Písemnosti ve sporu jsou stranám zasílány Rozhodčím soudem, a to na adresu sídla (bydliště) účastníků, případně na jinou adresu, kterou účastník řízení sdělil rozhodci. V případě, že je účastník právně zastoupen, jsou veškeré písemnosti zasílány tomuto zástupci.
  2. Žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se zasílají doporučeným dopisem s potvrzením o doručení.
  3. Ostatní písemnosti se mohou zasílat doporučeným nebo obyčejným dopisem a oznámení kromě toho také telegraficky, dálnopisem nebo telefaxem.
  4. Kterákoli z písemností výše uvedených může být doručena rovněž osobně na potvrzení.
  5. Všechna doručení Rozhodčího soudu jsou platná, byla-li učiněna podle odstavců 1-4, a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení doručující pošty zásilku v určené lhůtě nevyzvedl.
  6. Doručení je též platně provedeno odesláním písemnosti způsobem uvedeným v odst. 1-5 na poslední známou adresu a, je-li účastník právnickou osobou, na adresu jeho statutárního sídla, uvedenou v evidenci vedené podle zákona. V případě, že účastník požádal o doručování písemností na jinou adresu podle odst. 1., považuje se doručení za platné odesláním písemnosti na tuto adresu.
  7. V případě, že se rozhodci nepodaří účastníku řízení doručit písemnost je oprávněn mu ustanovit opatrovníka pro doručování písemností. V případě, že byl účastníku řízení ustanoven opatrovník pro doručování písemností, považuje se zásilka za doručenou dnem jejího doručení opatrovníkovi.

§ 8 - Náklady řízení

  1. V rozhodčím nálezu vždy rozhodce rozhodne o náhradě nákladů řízení.
  2. Náklady rozhodčího řízení:
    a) poplatek za řízení před rozhodci,
    b) zvláštní náklady,
    c) náklady řízení za zastupování účastníka advokátem.
  3. Výše poplatku a způsob jeho stanovení za řízení před rozhodci se řídí vyhláškou o poplatcích za řízení před rozhodci.
  4. Zvláštní náklady jsou náklady, které vznikají při projednávání konkrétního sporu prováděním důkazů, vyplácením znalečného a tlumočného. Zvláštní náklady se hradí ve skutečné výši.
  5. Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná rozhodce náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, rozhodce náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro rozhodování o náhradě nákladů řízení se přiměřeně užije ustanovení zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
  6. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení za zastupování účastníka advokátem sepoužije vyhláška č. 484/2000 Sb.

§ 9 - Závěrečná ustanovení

  1. Veškerá podání stran sporu musí být směřována a považují se za doručená doručením na adresu Dlouhá 33, 272 01 Kladno.
  2. Veškeré platby se považují za zaplacené jejich připsáním na účet Rozhodčího soudu ve věcech majetkových.
  3. Na otázky tímto řádem výslovně neupravené se přiměřeně použije ustanovení zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

§ 10 - Účinnost

  1. Tento Řád nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2006.
  2. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti se řídí dosavadním Řádem.
Rozhodčí soud ve věcech majetkových
Ke stažení: